Co je to pracovní úraz?
Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo nezávisle na vůli zaměstnance:
- krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů
- při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Vysvětlení těchto pojmů najdete v FAQ níže.
- Jako pracovní úraz bude posuzován také úraz, který se zaměstnanci stal pro plnění pracovních úkolů (typicky se uvádí příklad státního úředníka, který je napaden nespokojeným klientem mimo pracovní dobu a pracoviště zaměstnavatele z důvodů související s jeho pracovní agendou).
Příkladem pracovního úrazu může být např. pád ze žebříku při plnění pracovních úkolů a následná zlomenina ruky zaměstnance.
Vždy ale záleží na individuálním posouzení okolností a nelze dopředu říct, zda úraz bude posouzen jako pracovní.
Co mám dělat, když se mi stane pracovní úraz nebo jsem svědkem pracovního úrazu kolegy (případně úrazu jiné osoby)?
V případě vzniku pracovního úrazu, ať už se stane vám nebo někomu jinému, je nutné:
- pokud se stanete svědkem úrazu, poskytnout zraněnému první pomoc, volat na tísňovou linku (155 – zdravotnická záchranná služba/ 112 – v případě, že je potřeba více složek integrovaného záchranného systému; u dopravních nehod, požárů, průmyslových havárií), viz První pomoc na pracovišti;
- pokud vám to dovolí váš zdravotní stav, bez zbytečného odkladu oznámit svému nadřízenému vedoucímu pracovníkovi váš pracovní úraz;
- bez zbytečného odkladu oznámit úraz jiného zaměstnance/ jiné fyzické osoby, jehož jste byl svědkem;
- spolupracovat při objasňování příčin pracovního úrazu.
§ 106, odst. 4, písm. h) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
V případě pracovního úrazu, co se rozumí pod pojmem „při plnění pracovních úkolů“?
Pracovním úrazem je úraz při plnění pracovních úkolů, které zahrnují:
- výkon pracovních povinností, které vyplývají z vašeho pracovního poměru nebo z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP – dohoda o provedení práce, DPČ – dohoda o pracovní činnosti);
- jinou činnost, kterou vykonáváte na příkaz zaměstnavatele;
- činnost, která je předmětem pracovní cesty;
- činnost konanou pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace (příp. rady zaměstnanců, zástupce pro oblast BOZP) nebo ostatních zaměstnanců;
- činnost, kterou konáte pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní jako zaměstnanec nepotřebujete zvláštní oprávnění;
- dobrovolnou výpomoc organizovanou zaměstnavatelem.
V případě pracovního úrazu, co se rozumí pod pojmem „v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“?
Pracovním úrazem je úraz, který se stal v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Mezi ty patří:
- úkony potřebné k výkonu práce;
- úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení;
- úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele;
- dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele,
- vyšetření v souvislosti s noční prací;
- ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět.
Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování (tj. samotná konzumace jídla během přestávky v práci na jídlo a oddech), vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je také:
- školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.
Považuje se za pracovní úraz, který se mi stal na cestě do zaměstnání a zpět?
Ne.
Cesta do zaměstnání a zpět je cesta z místa vašeho bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět. Pokud pracujete v lesnictví, zemědělství a stavebnictví je to také cesta na určené shromaždiště a zpět.
Jiná situace je však v případě, že vás zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu. Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty (pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště) a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení (tedy je v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů).
Kdo rozhoduje o tom, zda bude úraz uznán jako pracovní?
Uznání pracovního úrazu je plně v kompetenci zaměstnavatele, který objasňuje příčiny a okolnosti vzniku úrazu, případně soudu. O této věci by neměl rozhodovat ani váš ošetřující lékař, ani pojišťovna, u které je zaměstnavatel ze zákona pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu v souvislosti s pracovním úrazem a nemocí z povolání.
Zaměstnavatel neuznal můj úraz jako pracovní. S tímto rozhodnutím nesouhlasím, můžu s tím něco udělat?
Pokud zaměstnavatel neuzná úraz za pracovní, můžete se obrátit na soud. Počítejte však s tím, že budete muset soudu předložit důkazy k prokázání vašeho tvrzení.
Musím oznámit každý pracovní úraz, i když se jedná o malé zranění?
Ano.
Zaměstnavatel musí vést evidenci úrazů v podobě knihy úrazů, kam se zapisuje každý úraz, i když z něj nevznikla pracovní neschopnost. Oznámit nadřízenému pracovní úraz je ve vašem vlastním zájmu. I ze zdánlivě malého zranění může později vzniknout větší zdravotní problém. Zpětně budete obtížně prokazovat, že vám vznikl pracovní úraz, a proto je důležité každé poranění hlásit bez zbytečného odkladu a zajistit si také případné svědky úrazu.
Jaké povinnosti má zaměstnavatel při vzniku pracovního úrazu?
Zaměstnavatel má v souvislosti se vznikem pracovního úrazu celou řadu povinností. Zejména je povinen pracovní úraz vyšetřit, evidovat ho a ohlásit příslušným orgánům.
Co musí zaměstnavatel udělat při vzniku pracovního úrazu:
- informovat bez zbytečného odkladu o pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele, dále tomuto jinému zaměstnavateli musí umožnit účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky;
- neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu;
- objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu;
- zapsat úraz do knihy úrazů, a to, i v případě, že nebyla úrazem způsobena dočasná pracovní neschopnost přesahující 3 kalendářní dny;
- ohlásit pracovní úraz příslušným orgánům – ve všech případech odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP, ve stanovených případech pak i dalším institucím, např. Policii České republiky či oblastnímu inspektorátu práce;
- vyhotovit a vést záznam o úrazu v případě smrtelných pracovních úrazů nebo pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny. Tento záznam se pak odesílá institucím stanoveným – např. oblastnímu inspektorátu práce nebo zdravotní pojišťovně zaměstnance;
- přijmout a provést opatření, aby se zabránilo opakování pracovního úrazu.
Musí mi zaměstnavatel předat záznam o úrazu?
Ano.
V případě, že se jedná o pracovní úraz s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, a tedy je vyhotoven záznam o úrazu, je zaměstnavatel povinen postiženému pracovníkovi předat jedno vyhotovení záznamu o úrazu. V případě smrtelného pracovního úrazu ho předává rodinným příslušníkům zemřelého.
Co je to nemoc z povolání?
Nemoci z povolání jsou profesionální onemocnění, která vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů (např. prach, hluk, vibrace, jednostranné přetěžování, infekční onemocnění kůže, atd.) a akutních otrav z chemických látek. Zároveň musí být tato nemoc uvedena v seznamu nemocí z povolání a musí být splněny podmínky, které jsou v seznamu pro tuto nemoc uvedené.
§ 1, odst. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
Co je to ohrožení nemocí z povolání?
V určitých případech profesionální onemocnění nedosahuje stupně potřebného pro uznání nemoci z povolání, ale lze ho uznat jako ohrožení nemocí z povolání.
Jaký je postup posuzování a uznávání nemocí z povolání?
Pokud má váš lékař podezření, že trpíte nemocí z povolání, má povinnost odeslat vás k poskytovateli pracovnělékařských služeb, který posoudí váš zdravotní stav v souvislosti s nemocí z povolání (ohrožením nemocí z povolání). Stejnou povinnost má i váš zaměstnavatel, případně se na něj můžete obrátit vy sám jako zaměstnanec. K uznání nemoci z povolání jsou oprávněna na základě územní příslušnosti pouze tzv. střediska nemocí z povolání, která mají povolení Ministerstva zdravotnictví ČR.
Aby mohlo být onemocnění uznáno jako nemoc z povolání, musí být splněny tyto podmínky:
- Onemocnění být součástí seznamu nemocí z povolání, případně ho musí jít zařadit pod některou z položek seznamu.
- Zdravotní stav posuzované osoby musí odpovídat diagnóze, a onemocnění musí dosahovat požadovaného stupně závažnosti.
- Musí se ověřit, že posuzovaná osoba pracovala za podmínek, jejichž vlivem vzniká nemoc z povolání.
Více informací k postupu posuzování a uznávání nemocí z povolání zde.