Mám nárok na odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání?
Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání se vztahuje na všechny zaměstnance bez ohledu na jejich státní příslušnost. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se vztahuje na pracovní úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru, a to na základě pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce).
Zákonné pojištění se nevztahuje na členy dozorčích rad, statutárních orgánů, jednatele a společníky.
Pracovní úrazy: Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, pokud vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
§ 269 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Nemoci z povolání: Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, pokud zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká tato nemoc z povolání.
Jsou ze zákona pojištěni všichni zaměstnavatelé?
Ano.
Pojištěni jsou všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, a to u jedné ze dvou pojišťoven – Generali České pojišťovny a.s. (pojištění k 31. prosinci 1992) nebo Kooperativy pojišťovny, a.s. (ostatní zaměstnavatelé). Není třeba zjišťovat, zda má váš zaměstnavatel uzavřenou pojistnou smlouvu. Žádná se totiž neuzavírá, zákonné pojištění vzniká automaticky uzavřením prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele.
Jaké druhy náhrad můžu dostat v případě pracovního úrazu?
- Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti;
- Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti;
- Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění;
- Náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením;
- Náhrada věcné škody;
- Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance.
Co znamená náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti?
Tato náhrada vyrovnává zaměstnanci rozdíl mezi náhradou mzdy či platu od zaměstnavatele (respektive od 15. dne pracovní neschopnosti nemocenskou) a průměrným výdělkem před vznikem škody.
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Náhrada je ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle ust. § 192 zákoníku práce nebo odměny z dohody podle ust. § 194 zákoníku práce a plnou výší nemocenského.
Zaměstnavatel je povinen vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.
Co znamená náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti?
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta) je náhrada, která vám dorovná propad příjmu, pokud po skončení pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu nemůžete dosahovat původního příjmu, např. nemůžete už vykonávat původní práci nebo ji může konat jen s omezeními.
Co znamená náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění?
Tato náhrada se vyčísluje podle „bodového systému“ upraveného nařízením vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, v platném znění.
Váš ošetřující lékař vystaví posudek o bolestném, ve kterém je bolestné i ztížení společenského uplatnění hodnoceno body. Posudek o bolestném odevzdáte zaměstnavateli. Tato náhrada se poskytuje jednorázově. Náhrada škody za bolest může být uplatněna i u pracovních úrazů, u kterých není sepisován záznam o úrazu, tedy i u lehkých zranění.
Co znamená náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením?
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením mohou být například náklady na léky, obvazy nebo rehabilitaci, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, náklady na speciální dietu, náklady spojené s cestami k lékaři, apod. Podmínkou je, že náklady musí být vynaloženy účelně. Náhrada nákladů přísluší tomu, kdo je vynaložil (tedy nemusí to být nutně jen postižený zaměstnanec).
Co znamená náhrada věcné škody?
Věcnou škodou může být například zničené oblečení nebo hodinky, které měl zaměstnanec v momentu pracovního úrazu u sebe/ na sobě a úrazovým dějem došlo k jejich zničení nebo poškození. Nárok na náhradu škody ale nevzniká, pokud zaměstnanec k výkonu práce použil např. dopravní prostředek nebo nářadí bez souhlasu zaměstnavatele.
Co znamená jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance?
Pokud dojde ke zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance přísluší jeho manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Náhrada přísluší i dalším osobám v rodinném nebo obdobném poměru, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.
Jak je odškodňován smrtelný pracovní úraz?
Smrtelný pracovní úraz je takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel.
V případě úmrtí zaměstnance jsou poskytovány tyto náhrady:
- Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem – přísluší tomu, kdo náklady vynaložil.
§ 271g zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- Náhrada nákladů na výživu pozůstalých – přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu.
§ 271h zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých – přísluší manželovi nebo partnerovi, dítěti a rodiči zemřelého zaměstnance.
§ 271i zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- Náhrada věcné škody – přísluší dědicům zemřelého zaměstnance.
V jakých případech bude odškodnění pracovního úrazu kráceno?
Zaměstnavatel se může v určitých případech zcela nebo zčásti zprostit povinnosti nahradit vám škodu nebo nemajetkovou újmu.
Kdy se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu zcela:
- pokud zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, ačkoliv ho s nimi zaměstnavatel řádně seznámil a soustavně vyžadoval a kontroloval jejich znalost a dodržování;
- pokud se zaměstnanci pracovní úraz stal v důsledku opilosti (případně pod vlivem jiných návykových látek) a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit.
Zároveň tyto skutečnosti musí být jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Postižený zaměstnanec pak nemá žádný nárok na náhradu vzniklých škod nebo nemajetkové újmy.
§ 270 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Kdy se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti:
- pokud by se zaměstnavatel mohl zprostit své povinnosti zcela, avšak tyto skutečnosti nebyly jedinou příčinou vzniku škody nebo nemajetkové újmy;
- pokud si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví; za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce
Pokud se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu zprostí zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec a to podle míry jeho zavinění. V případě částečného zproštění z důvodu lehkomyslného jednání je povinen uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.
Zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu v případě, že k pracovnímu úrazu došlo při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.
Na koho se mám obrátit s nárokem o odškodnění?
Na svého zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel, případně jeho pojišťovna odmítají plnit, budete se muset obrátit soud, pouze ten může rozhodovat o pracovněprávních sporech včetně oprávněnosti nároku zaměstnance na odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Budu muset pro účely odškodnění předkládat nějaké doklady, potvrzení?
Většinu dokumentace k pracovním úrazům pro účely odškodnění obstará váš zaměstnavatel, v některých momentech ale bude potřebovat i vaši součinnost. Co budete muset udělat?
- Podepsat záznam o úrazu, případně k němu dopsat vaše vyjádření;
- Včas odevzdat tzv. rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti – nemocenský lístek (v něm by měla být lékařem zaškrtnuta kolonka „pracovní úraz“).
- Pojišťovny si mohou vyžádat lékařské zprávy, potvrzení o hospitalizaci atd.
- Po skončení léčby si nechat u lékaře vyplnit tzv. posudek o bolestném. V něm lékař uvede informace o léčbě, délce pracovní neschopnosti, případných trvalých následcích, které úraz způsobil. Vydání posudku o bolestném může být zpoplatněno dle sazebníku lékaře. Nechte si vydat potvrzení o jeho zaplacení a předejte je spolu s posudkem zaměstnavateli. Poplatek vám bude proplacen.
- Pokud budete žádat o proplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s léčením (obvazy, léčiva, apod.), schovejte si stvrzenky o jejich zakoupení, aby vám mohly být náklady proplaceny.
Co se stane, když v důsledku pracovního úrazu dlouhodobě pozbydu zdravotní způsobilost k výkonu práce?
Pokud v rámci lékařské prohlídky (zpravidla mimořádné) bude vydán lékařský posudek s posudkovým závěrem, že jste dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce v důsledku pracovního úrazu, sjednaný druh práce dále nemůžete pro zaměstnavatele vykonávat. Zaměstnavatel je povinen převést vás na jinou práci.
§ 41, odst. 1, písm. a) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Jedná se také o jeden z výpovědních důvodů, pro které s vámi zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr. Při skončení pracovního poměru vám bude náležet odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku (v případě, že by se zaměstnavatel zcela zprostil odpovědnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu v důsledku pracovního úrazu, nárok na odstupné nevzniká).
Jak jsou odškodňovány nemoci z povolání?
Obdobně jako pracovní úrazy.
Zaměstnavatel má povinnost nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž daná nemoc z povolání vzniká. Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc, která vznikla nejdéle tři roky před jejím zařazením do Seznamu nemocí z povolání.
Pokud je zaměstnanci uznána nemoc z povolání, má nárok na tyto náhrady:
- náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti: rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem nemoci z povolání a plnou výši nemocenského
§ 271a zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity: pokrývá rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání (s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu).
§ 271b zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění: bodové ohodnocení se provádí až ve chvíli, kdy je zdravotní stav zaměstnance ustálený; ztížení společenského uplatnění se boduje zpravidla až rok poté, co došlo k poškození zdraví nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví.
§ 271c zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- náhrada účelně vynaložených nákladů na léčení: např. léky, které souvisí s nemocí z povolání a nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
§ 271d zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- náhrada věcné škody.
Stejně jako v případě pracovního úrazu má zaměstnanec, který podle lékařského posudku nesmí dále konat práci pro nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.